Většina mužů si myslí, že předávají svým dětem pouze genetickou informaci. Moderní výzkumy ale ukazují, že spermie mohou nést i „otisk“ životního stylu. Kouření, obezita, chronický stres nebo nevhodná strava tak mohou ovlivnit nejen plodnost, ale i zdraví budoucích dětí.
Spermie nepřenáší jenom DNA
Mylně se předpokládalo, že spermie předávají potomkům pouze genetickou informaci uloženou v DNA. Dnes už víme, že nesou také tzv. epigenetickou informaci, tedy chemické značky na DNA (např. specifické bílkoviny a malé molekuly RNA), které rozhodují o tom, které geny budou po oplodnění zapnuty nebo naopak umlčeny. Tyto epigenetické změny mohou vznikat v průběhu života muže
a odrážejí jeho životní styl i prostředí, ve kterém žije.
Spermie tak fungují jako jakýsi „biologický záznamník“ životního stylu otce. Informace o výživě, kouření, stresu nebo působení škodlivých chemických látek se mohou uložit do jejich epigenetické výbavy. Po oplodnění pak tyto signály pomáhají řídit vývoj embrya a mohou ovlivnit celoživotní riziko některých onemocnění, například obezity, cukrovky, kardiovaskulárních chorob nebo poruch plodnosti, a to dokonce i u vnoučat.
Kouření poškozuje spermie a důsledky mohou pocítit i děti
Jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů je kouření. Nejen že je u kuřáků potvrzený snížený objem ejakulátu, koncentrace spermií, motilita spermií, častější morfologické změny spermií a snížená schopnost oplodnění vajíčka. Toxické látky obsažené v cigaretovém kouři také poškozují DNA spermií, zvyšují oxidační stres a mění epigenetické značky genů důležitých pro vývoj embrya. U dětí kuřáků byl v některých studiích popsán vyšší výskyt astmatu a sípání, zvýšené tělesné hmotnosti nebo metabolických poruch.
Může jídelníček otce ovlivnit i zdraví dětí?
Ano, nadváha a nezdravá strava otce má také významný vliv na budoucí zdraví jeho potomků. Obezita a dlouhodobá konzumace tučné stravy mění epigenetický profil spermií a zvyšují riziko, že potomci budou trpět poruchami metabolismu, inzulinovou rezistencí nebo cukrovkou a samy budou preferovat stravu s vyšším obsahem tuku již od raného dětství. Některé experimentální studie navíc ukazují, že tyto změny mohou přetrvávat i v dalších generacích.
Dlouhodobý stres neovlivňuje jen psychiku. Zdá se, že mění také informace, které spermie předávají embryu.
Výzkumy naznačují, že důsledky silného stresu nemusí ovlivnit pouze člověka, který jej prožil, ale mohou se částečně projevit i u jeho potomků. Zvýšený výskyt psychických obtíží byl popsán například u potomků lidí, kteří přežili holokaust, válečné konflikty nebo jiné závažné traumatické události. Přestože se na těchto výsledcích mohou podílet i sociální a rodinné faktory, stále více studií poukazuje také na roli epigenetiky.
Chronický psychický stres ovlivňuje nejen hodnoty klasického spermiogramu, ale také složení malých RNA molekul ve spermiích. Ty následně regulují aktivitu genů během prvních dnů vývoje embrya.
U potomků stresovaných otců byly v experimentálních studiích pozorovány změny metabolismu, vyšší hladiny krevního cukru i větší citlivost na stresové situace. Přestože většina těchto poznatků pochází ze zvířecích modelů, podobné mechanismy se pravděpodobně uplatňují i u člověka, kde by mohly přispívat ke zvýšenému riziku úzkostných poruch, depresí nebo vyšší stresové reaktivity. Definitivní potvrzení těchto souvislostí u lidí však vyžaduje další výzkum.
Dobrá zpráva na závěr: část změn je zřejmě vratná
Na rozdíl od genetické informace lze epigenetické změny do určité míry ovlivnit. Výzkumy naznačují, že redukce hmotnosti, zdravější jídelníček (zejména zařazení potravin obsahující folát, tzn. listová zelenina, luštěniny atd.), pravidelná přiměřená fyzická aktivita a zanechání kouření mohou zlepšit epigenetickou kvalitu spermií ještě před početím. Otcové tak mohou svým životním stylem pozitivně přispět nejen ke své vlastní plodnosti, ale i ke zdravému startu svých budoucích dětí.
Citace:
Akhatova, A., Jones, C., Coward, K., & Yeste, M. (2025). How do lifestyle and environmental factors influence the sperm epigenome? Effects on sperm fertilising ability, embryo development, and offspring health. Clinical epigenetics, 17(1), 7. https://doi.org/10.1186/s13148-025-01815-1
Bodden, C., Pang, T. Y., Feng, Y., Mridha, F., Kong, G., Li, S., Watt, M. J., Reichelt, A. C., & Hannan, A. J. (2022). Intergenerational effects of a paternal Western diet during adolescence on offspring gut microbiota, stress reactivity, and social behavior. FASEB journal : official publication of the Federation of American Societies for Experimental Biology, 36(1), e21981. https://doi.org/10.1096/fj.202100920RR
Laqqan, M., Tierling, S., Alkhaled, Y., Porto, C. L., Solomayer, E. F., & Hammadeh, M. E. (2017). Aberrant DNA methylation patterns of human spermatozoa in current smoker males. Reproductive toxicology (Elmsford, N.Y.), 71, 126–133. https://doi.org/10.1016/j.reprotox.2017.05.010
Künzle, R., Mueller, M. D., Hänggi, W., Birkhäuser, M. H., Drescher, H., & Bersinger, N. A. (2003). Semen quality of male smokers and nonsmokers in infertile couples. Fertility and sterility, 79(2), 287–291. https://doi.org/10.1016/s0015-0282(02)04664-2
Schick, M., Morina, N., Klaghofer, R., Schnyder, U., & Müller, J. (2013). Trauma, mental health, and intergenerational associations in Kosovar Families 11 years after the war. European journal of psychotraumatology, 4, 10.3402/ejpt.v4i0.21060. https://doi.org/10.3402/ejpt.v4i0.21060
Vaage, A. B., Thomsen, P. H., Rousseau, C., Wentzel-Larsen, T., Ta, T. V., & Hauff, E. (2011). Paternal predictors of the mental health of children of Vietnamese refugees. Child and adolescent psychiatry and mental health, 5, 2. https://doi.org/10.1186/1753-2000-5-2
Dickson, D. A., Paulus, J. K., Mensah, V., Lem, J., Saavedra-Rodriguez, L., Gentry, A., Pagidas, K., & Feig, L. A. (2018). Reduced levels of miRNAs 449 and 34 in sperm of mice and men exposed to early life stress. Translational psychiatry, 8(1), 101. https://doi.org/10.1038/s41398-018-0146-2
Rodgers, A. B., Morgan, C. P., Bronson, S. L., Revello, S., & Bale, T. L. (2013). Paternal stress exposure alters sperm microRNA content and reprograms offspring HPA stress axis regulation. The Journal of neuroscience : the official journal of the Society for Neuroscience, 33(21), 9003–9012. https://doi.org/10.1523/JNEUROSCI.0914-13.2013
Champroux, A., Tang, Y., Dickson, D. A., Meng, A., Harrington, A., Liaw, L., Marzi, M., Nicassio, F., Schlaeger, T. M., & Feig, L. A. (2024). Transmission of reduced levels of miR-34/449 from sperm to preimplantation embryos is a key step in the transgenerational epigenetic inheritance of the effects of paternal chronic social instability stress. Epigenetics, 19(1), 2346694. https://doi.org/10.1080/15592294.2024.2346694
Lambrot, R., Xu, C., Saint-Phar, S., Chountalos, G., Cohen, T., Paquet, M., Suderman, M., Hallett, M., & Kimmins, S. (2013). Low paternal dietary folate alters the mouse sperm epigenome and is associated with negative pregnancy outcomes. Nature communications, 4, 2889. https://doi.org/10.1038/ncomms3889
