Neplodnost je v současnosti celosvětový problém, který se podle statistik WHO týká více než 48 milionů párů. Jako příčiny mužské neplodnosti se nejčastěji uvádějí problémy s vypuzováním spermií, nepřítomnost nebo nízký počet spermií v ejakulátu (oligozoospermie), vysoký počet spermií s abnormálním tvarem (teratozoospermie) nebo jejich snížená motilita (astenozoospermie). Ovšem i infekce urogenitálního traktu jsou významným etiologickým faktorem neplodnosti, který přispívá ke vzniku tzv. leukocytospermie nebo výskytu leukocytů v ejakulátu. I když u astenozoospermiků se rovněž mohou vyskytovat leukocyty v ejakulátu a urogenitální infekce, asociace mezi oběma abnormalitami není známa.
Ve studii Diao et al. (2014) se autoři zaměřili na asociaci mezi lidským β-defensinem 1 (DEFB1), sníženou motilitou spermií a infekcí urogenitálního traktu u pacientů vykazujících leukocytospermii nebo astenozoospermii. Defensiny představují skupinu kationtových antimikrobiálních peptidů přispívajících k obraně hostitele vůči mikrobiální invazi. Existuje několik typů lidských beta-defensinů s různou lokalizací působení. DEFB1 se vyskytuje převážně v urogenitálním traktu (včetně nadvarlete, semenné plazmy a spermií).
Autoři studie zjistili, že hladina DEFB1 u mužů s leukocytospermií nebo astenozoospermií je výrazně snížena v porovnání s muži vykazujícími normozoospermii (tj. parametry jejich spermií jsou v mezích normy). Nedostatek DEFB1 vedl u normálních spermií ke snížené motilitě i baktericidní aktivitě. Naproti tomu léčba rekombinantním DEFB1 zvýšila expresi genu pro tento protein, zvýšila se pohyblivost a baktericidní aktivita a celková kvalita spermií u pacientů s oběma abnormalitami. Mimo jiné bylo zjištěno, že přítomnost DEFB1 ovlivňuje aktivitu chemokinového receptoru typu 6 (CCR6), který se tak váže na ligand CCL20 a aktivuje mobilizaci Ca2+ iontů potřebných pro pohyblivost spermií.
Výsledky studie naznačují, že DEFB1 vytváří pro spermie jakýsi ochranný plášť a zároveň zlepšuje jejich motilitu prostřednictvím receptoru CCR6. DEFB1 a CCR6 by mohly být používány nejen jako biomarkery v diagnostice leukocytospermie nebo astenozoospermie, ale podávání rekombinantního DEFB1 mohlo být v určitých případech také přínosnou terapií mužské neplodnosti. Zatím je ale předčasné hovořit o možné nové léčbě z důvodu pokračujících studií na téma bezpečnosti podávání rekombinantního DEFB1 proteinu.
Mgr. Kristína Šureková
Zdroje:
World Health Organization (2018). International Classification of Diseases. Dostupné z: https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http%3a%2f%2fid.who.int%2ficd%2fentity%2f753457327
Diao R, Fok KL, Chen H, Yu MK, Duan Y, Chung CM, Li Z, Wu H, Li Z, Zhang H, Ji Z, Zhen W, Ng CF, Gui Y, Cai Z, Chan HC (2014): Deficient human β-defensin 1 underlies male infertility associated with poor sperm motility and genital tract infection. Science Translational Medicine, 6, 249ra108.
