Pojmem vitamin D označujeme skupinu látek (kalciferolů) s podobným fyziologickým účinkem na lidský organismus. Nejznámější jsou cholekalciferol (vitamin D3) a ergokalciferol (vitamin D2), které v těle cirkulují ve formě 25-hydroxyvitaminu D (25-OHD). Protože se jedná o liposolubilní látky, jejich vstřebávání probíhá za přítomnosti tuků.
Vitamin D3 si vytváříme díky působení UVB složky slunečního záření z provitaminu
7-dehydrocholesterolu, který je přítomen v kůži. Tento proces nám zajišťuje až 80 % celkové tělesné potřeby vitaminu D. Určité množství vitaminu D3 obsahuje živočišná potrava, hlavně ryby (sleď, makrela, losos), rybí tuk, tresčí játra nebo vaječný žloutek. Zdrojem vitaminu D2 je rostlinná potrava, po jejímž požití se v těle mění na lépe vstřebatelný vitamin D3.
Role vitaminu D v buněčných procesech je nezastupitelná, hlavní funkcí je resorpce vápníku a fosforu ze zažívacího traktu do krve a mineralizace. Vitamin D se zásadním způsobem podílí na rozvoji a údržbě kostní tkáně, svalů, imunity, ochraně před srdečními a onkologickými onemocněními. Deficit vitaminu D se v dospělosti projevuje hypokalcemií, hypofosfatemií, osteomalacií, patologickými frakturami kostí, podílí se na patofyziologii osteoporózy. U dětí může vést k rachitidě (křivici) nebo deformaci kostí. Neprospívá nám však ani hypervitaminóza. Typickými příznaky předávkování vitaminem D jsou nauzea, zvracení, bolesti hlavy, polyurie, hypertenze, hyperkalcemie nebo poruchy zažívacího traktu.
V posledních letech se vědci zabývají vlivem vitaminu D na mužskou i ženskou reprodukci.
Studie Azizi et al. (2018) zkoumala vliv sérové hladiny 25-OHD na parametry spermatu (koncentraci, pohyblivost, morfologii spermií, počet apoptických spermií a obsah reaktivních forem kyslíku (ROS)) normozoospermiků (s parametry v referenčních mezích dle WHO) a oligoastenoteratozoospermiků, tj. mužů vykazujících nižší počet, sníženou pohyblivost a morfologické změny spermií. Muži ve věku 30–35 let byli na základě sérové hladiny 25-OHD rozděleni do tří skupin (˂ 10, 10–20, ˃ 20 ng/ml 25-OHD).
U normozoospermiků s rostoucí hladinou 25-OHD rostl i podíl morfologicky kvalitních buněk, snižoval se počet apoptických spermií, a také klesala koncentrace ROS. Vliv na koncentraci a pohyblivost spermií byl méně patrný. Totéž lze říci o vlivu sérové hladiny 25-OHD na sledované parametry spermatu oligoastenoteratozoospermiků.
Výsledky této i dalších studií ukazují, že vitamin D pozitivně ovlivňuje kvalitu spermatu. Jelikož Češi běžně trpí nedostatkem vitaminu D, při zjištění abnormálního výsledku spermiogramu by bylo vhodné vyšetřit mimo jiné také hladinu vitaminu D a případně přistoupit k jeho suplementaci.
Mgr. Kristína Šureková
Zdroje:
Hlúbik P (2001): Vitaminy – důležitý faktor ovlivňující zdraví. 1. část: metabolizmus liposolubilních vitaminů. Interní medicína pro praxi ,11, 503-505.
Azizi E, Naji M, Shabani-Nashtaei M, Aligholi A, Najafi A, Amidi F (2018): Association of serum content of 25-hydroxy vitamin D with semen quality in normozoospermic and oligoasthenoteratozoospermic men. International Journal of Reproductive BioMedicine, 16, 689-696.
Bischofova S, Dofkova M, Blahoa J, Kavrik R, Nevrla J, Rehurkova I, Ruprich J (2018): Dietary intake of vitamin D in the Czech population: A comparison with dietary reference values, main food sources identified by a total diet study. Nutrients, 10, 1-14.
