Plodnost u mužů ovlivňuje mnoho faktorů včetně nemocí, podstoupených operací, životního stylu, užívání léků či jiných látek. V dnešní aktualitě se podíváme na to, jak může při nadměrném užívání mužskou plodnost ovlivnit lék ibuprofen.
Ibuprofen patří mezi deriváty kyseliny propionové a do rodiny nesteroidních protizánětlivých léčiv. Je používán k úlevě od bolesti, snížení teploty a potlačení zánětu. Toto léčivo může být podávané orálně nebo nitrožilně. I když je ibuprofen pokládán za bezpečný, stejně jako většina léků může mít i některé vedlejší účinky. Výrobce neodporučuje například jeho užívání v těhotenství. Účinky ibuprofenu užívaného dlouhodobě nebo ve vysokých dávkách na mužskou plodnost zkoumali autoři několika studií.
Jedním z nechtěných efektů nadužívání ibuprofenu je vliv na syntézu a regulaci hladin testosteronu. Testosteron je produkován Leydigovými buňkami, které se nacházejí ve varlatech. Produkci testosteronu a tvorbu spermií (spermatogenezi) řídí další hormony, například luteinizační hormon (LH), folikulostimulační hormon (FSH) a gonadotropin uvolňující hormon (GnRH). Tyto hormony vznikají v hypothalamo-hypofyzárním systému. Vyprodukovaný testosteron dále aktivuje procesy v Sertolliho buňkách, které jsou potřebné pro diferenciaci spermií. Bylo zjištěno, že pokud muž dlouhodobě či ve vysokých dávkách užívá nesteroidní protizánětlivé léky jako ibuprofen, produkce testosteronu se sníží. Předpokládá se, že ibuprofen ovlivňuje proces transkripce genů potřebných pro produkci testosteronu v Leydigových buňkách, což může mít za následek snížení počtu spermií i mužské plodnosti.
Dalším hormonem, jehož hladina v organizmu je ovlivněna ibuprofenem, je prostaglandin. Tento hormon je znám pro svou vazodilatační (uvolňující) funkci v cévách. U mužů byl objeven jeho důležitý vliv na progresivní motilitu spermií. Při dlouhodobém a nadměrném užívání ibuprofenu dojde k inhibici cyklooxygenázy, hlavního enzymu podporujícího produkci prostaglandinu, což ve výsledku vede k nižším hladinám prostaglandinu, snížené motilitě spermií, a tím i snížené schopnosti oplodnění vajíčka. Kromě toho působí ibuprofen jako chelační činidlo vychytávající kationty zinku, které hrají roli ve stabilizaci chromatinu DNA ve spermiích. Vazba ibuprofen–zinek v důsledku vede ke snížené koncentraci spermií.
Zajímavé je nežádoucí působení ibuprofenu na produkci oxidu dusnatého (NO). NO v organizmu působí jako radikálová signalizační molekula potřebná při vazodilataci. V případě spermií pomáhá k zachování jejich pohyblivosti prostřednictvím cAMP-závislé protein kinázy, která aktivuje proteiny na bičíku spermií. Nadužívaný ibuprofen může způsobit inhibici exprese genu pro indukovanou NO syntázu, což může snížit hladinu NO v organizmu, a tím i pohyblivost spermií.
Přesné mechanismy působení některých běžně dostupných farmak včetně ibuprofenu na mužskou plodnost jsou nadále předmětem intenzivního výzkumu.
Mgr. Kristína Šureková
Zdroje:
Banihani SA (2018) Effect of ibuprofen on semen quality. Andrologia, 51, e13228.
Bushra R, Aslam N (2010): An overview of clinical pharmacology of ibuprofen. Oman Medical Journal, 25, 155-161.
Canale D, Bartelloni M, Negroni A, Meschini P, Izzo PL, Bianchi B, Menchini-Fabris GF (1986): Zinc in human semen. International Journal of Andrology, 9, 477-480.
Gierse JK, Koboldt CM, Walker MC, Seibert K, Isakson PC (1999): Kinetic basis for selective inhibition of cyclo-oxygenases. Biochemical Journal, 399, 607-614.
Kristensen DM, Desdoits-Lethimonier C, Mackey AL, Dalgaard MD, De Masi F, Munkbøl C, Styrishave B, Antignac JP, Le Bizec B, Platel C et al. (2018): Ibuprofen alters human testicular physiology to produce a state of compensated hypogonadism. PNAS, 115, E715-E724.
Miraglia E, De Angelis F, Gazzano E, Hassanpour H, Bertagna A, Aldieri E, Revelli A, Ghigo D (2011): Nitric oxide stimulates human sperm motility via activation of the cyclic GMP/protein kinase G signaling pathway. Reproduction, 141, 47-54.
