V dnešní době si už téměř nedokážeme představit život bez moderních technologií. Používáme nejrůznější „chytrá“ zařízení, provozujeme „inteligentní“ domácnosti plné chytrých spotřebičů – robotických vysavačů, inteligentních praček, mixérů, lednic, které jsou dálkově ovládané přes mobilní aplikace… O důvod navíc mít své mobily a notebooky v pohotovostním režimu a vždy po ruce.
Technický pokrok je nezastavitelný. Ale s přibývajícím množstvím všech elektrospotřebičů je na místě si připomenout, že kolem sebe vytvářejí umělé elektromagnetické pole různé intenzity, o jehož působení na lidský organismus se v odborných kruzích vedou diskuse.
Z negativních účinků nízkofrekvenčního elektromagnetického záření, které tato zařízení vysílají, byly doposud oficiálně uznány nespavost nebo poruchy spánku, bolesti hlavy a migréna, nevolnost nebo neschopnost soustředění. Vznikají i studie, které zkoumají účinky tohoto záření na plodnost.
Górski et al. (2020) zkoumali vliv nízkofrekvenčního elektromagnetického záření vysílaného speciálním přístrojem, tzv. EM emitátorem, na motilitu (pohyblivost) spermií. Studie se zúčastnilo 20 mužů – normozoospermiků (tj. s parametry ejakulátu v referenčních mezích stanovených Světovou zdravotnickou organizací) ve věku 24–45 let. Vědci analyzovali motilitu spermií vystavených různým typům záření – nízkofrekvenčnímu elektromagnetickému záření, převažujícímu magnetickému nebo elektrickému záření, nebo elektromagnetickému záření za současného použití dielektrika (izolantu). Zaměřili se na následující parametry motility spermií: křivočará rychlost, amplituda laterálního posunu hlavičky, frekvence změny směru a pohybu bičíku, homogenita rychlosti pohybu spermií.
Křivočará rychlost spermií byla významně negativně ovlivněna všemi výše uvedenými typy záření již po 15 minutách od expozice. Nejvíce byla ovlivněna elektromagnetickým zářením, a to po 30 minutách od expozice. Při použití dielektrika motilita spermií zůstala zachována, škodlivý vliv záření byl odfiltrován. Negativní efekt na frekvenci změny směru a pohybu bičíku se dostavil 30 minut od expozice elektromagnetickému záření a byl odfiltrovatelný dielektrikem. Amplituda laterálního posunu hlavičky a homogenita rychlosti pohybu spermií nebyly elektromagnetickým zářením ovlivněny.
Předpokládá se, že nízkofrekvenční elektromagnetické záření může nepříznivě ovlivňovat i ženské pohlavní buňky. Proto by se páry, které plánují zplození potomka nebo se o něj snaží, měly raději vyhýbat například nošení chytrých mobilů přímo na těle či po kapsách či dlouhodobému pobývání v jejich těsné blízkosti, kde je intenzita elektromagnetického pole největší, přičemž klesá se zvětšující se vzdáleností od zařízení.
Mgr. Kristína Šureková
Zdroje:
Górski R, Kotwicka M, Skibińska I, Jendraszak M, Wosiński S (2020): Effect of low-frequency electric field screening on motility of human sperm. Annals of Agricultural nad Environmental Medicine, 27, 427-434.
World Health Organization (2005): Electromagnetic hypersensitivity. Dostupné z: https://www.who.int/teams/environment-climate-change-and-health/radiation-and-health/non-ionizing/emf/hypersensitivity
